Hory (léto)‎ > ‎

Milešovka 2009

Ahoj,

jelikož se zima nezadržitelně blíží, rozhodli jsme se v posledních podzimních dnech uspořádat akci Milešovka.


KDY:
víkend 21.- 22.11. 2009

UBYTOVÁNÍ: penzion Lada Ústí nad Labem nebo ubytování na kolejích Klíše (koleje jsou zatím ve fázi vyjednávání)

http://www.penzionlada.cz/onas.html

VYBAVENÍ: sportovní obečení, alkohol všeho druhu :-)), v případě nepřízně počasí sněžnice, sáňky, boby

Svoji účast potvrďte co nejdříve.


M + L


Povinné nastudování téhle píseně, abychom trumfli Sváťu Pulce (zvaného Bivak), který 7 krát pokořil Milešovku. J No, je pravda, že tolikrát to asi za jeden víkend nezvládneme, ale alespoň se nám bude do kopce líp šlapat. Texty budou rozdávány před výstupem.

http://www.youtube.com/watch?v=2wQZ26nf4CQ&feature=related



TEXT:

V šestnáct nula pět, když projel nákladní vlak na Prahu, uchopil hradlář Karel Berka nůž, opustil pracoviště a vydal se po trati. Byl klidný, slunečný den. Traťový svršek se zelenal bohatými trsy odkvetlých pampelišek.
C
V Poříčí, v Poříčí,
             G
šel nádražák na mlíčí
                      C
mezi pražce, mezi pražce.
Než příští vlak profičí,
          G
bude píce králičí
                          C
dávno v tašce, dávno v tašce.
G            C
Na železnici dějou se věci,
G                        C
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.
Jak Berka podřezával trsy mlíčí, všiml si, že není na trati sám. Nedaleko vjezdového návěstidla spatřil Marii Rezkovou, která pevně rozkročena v kolejišti plnila mlíčím svůj proutěný koš.
Nádražák zakřičí:
Kam to chodíš na mlíčí?
Kam to chodíš na lupení?
Starej se o sebe,
řekla Madla pro sebe,
ale Berka hluchý není.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.
Berka Rezkové po dobrém vysvětlil, že na mlíčí, které je u dráhy, má nárok on, protože je také u dráhy, ale žena se dál oháněla svou kudličkou. Když mu doslova pod rukou odřízla nejlepší trs, Berka zrudl a v slunci se zablýskl jeho nůž.
Ubožáku zarudlý,
chceš-li, tak pojď na kudly,
ajznboňácká ty zmije.
Dráze patřej mašiny,
všecky pražce a šíny,
ale mlíčí obecní je.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.
Tou dobou jel zmíněnou tratí ve své služební drezíně inspektor Jihozápadní dráhy Kulihrach. Byl to čerstvý vdovec a kochal se pohledem na tu naši malebnou českou krajinu. Ještě že si vybral inspekční cestu právě dnes.
Na nože, na nože,
nedošlo jen proto, že
zčistajasna vjel mezi ně
inspektor státních drah,
doktor Václav Kulihrach,
na drezíně, na drezíně.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.
Kdo z nás Čechů není chovatel? Ani inspektor nebyl výjimkou, a proto měl pro oba zápasící pochopení. Aby zabránil dalším sporům, všechno mlíčí zabavil, neboť měl doma malochov statných českých strakáčů a své inspekční cesty rád spojoval s cestou za krmením.
Povídá: Ty, Kadle,
ty máš službu na hradle,
ať už jsi tam, ať už jsi tam.
Vás, Madlo, vás, Madlo,
s očima jak zrcadlo,
doufám víckrát nenachytám.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.
Nad pešuňkem se rozhostil vlahý podvečer. Kolejnice vyhřáté odpoledním sluncem se leskly a vzduch nad nimi se tetelil. Telegrafní sloupy podél trati hučely svou monotónní píseň dálek, doprovázenou staccatem cvrčků a zvonkohrou chráněného železničního přejezdu.
Dobře to dopadlo.
Berka spěchá na hradlo,
aby pohnul semaforem.
Když návěst přepíná,
jede kolem drezína
a v ní Madla s inspektorem.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.


Comments